Bodová svářečka na baterie – 2. díl

V minulém díle jsem popsal elektrickou funkčnost bodovačky a uvedl návod na převinutí MOT transformátoru z mikrovlnky (Bodová svářečka na baterie – 1. díl). V tomto díle si ukážeme jak lze bodovačku mechanicky zpracovat, aby práce s ní byla jednoduchá. Konstrukce bodovacích hrotů bude tzv. páková, ale každý si může přizpůsobit bodovačku sobě.

Na konstrukci páky jsou použil doslova „odpadní“ materiál, který se mi tu už nějakou dobu válí. Jednalo se o měděnou plochou přípojnici („šínu“) o rozměru ?? x ?? a délky ?? cm. Dále jsem použil 2 malé hromosvodové svorky, přes které bude připojené 35 mm2 lanko na přípojnici. Části hromosvodových svorek jsem použil i pro přichycení bodovacích hrotů, které jsem vyrobil ze zbytku 10 mm2 měděného vodiče, zabroušeného do špičky. Do měděné přípojnice jsem vyřezal závity a šrouby z druhé strany zabrousil do roviny s plochou. Mezi přípojnice jsem vlepil gumovou izolační podložku a celé to zajistil elektrikářskou páskou. Původní plán bylo přípojnice zatáhnout do smršťovací bužírky, ale rozměrem jsem se trefil přesně mezi a jedna by byla moc malá a druhá zase velká.

bodovacka 18650bodování baterie

Následně jsem přes obě přípojnice a gumovou podložku provrtal otvor o průměru ??mm, který bude složit jako pant. Uchycení páky, nazval bych to asi jako „kobylka?“. Modrý díl, který drží přípojnice je vyrobený pomocí 3D tisku. Celé zařízení jsem následně přišrouboval k DTD 18mm desce, která zároveň slouží i jako pracovní deska (viz obrázek níže). Transformátor s řídící elektronikou jsem umístil na druhý konec desky. Nad bodovací hroty jsem vymodeloval držák tlačítka, který jsem vyrobil zase pomocí 3D tiskárny. Tento prvek slouží jako „hmatník“ pro přitlačení páky a zároveň ke spuštění svařování. Při výrobě prvního packu jsem vyzkoušel i spouštění pomocí pedálového spínače, ale nepřišlo mi to tak pohodlné, jako spínač přímo na páce.

bodování bateriebodování baterie

Pro první testování jsem řídící elektroniku sestavil z Arduino Nano, na kterém jsem nastavoval čas pomocí potenciometru a jako silovou část jsem použit SSR relé. Toto zapojení ale mělo jednu velkou nevýhodu, kterou jsem již zmínil v prvním díle a to, že sepnutí transformátoru dochází pokaždé v jiné hodnotě amplitudy v síti. Každý svár byl tak jiný a bylo těžké odladit správné nastavení. Z důvodu nedostatku času jsem se rozhodl vypustit vývoj vlastního řízení a koupit osvědčený modul „NY-D01„, který lze sehnat u asijských prodejců. Na modulu je možné nastavovat jak dobu sváření (20 – 1000ms, po 20ms), tak i výkon (30-99%). Modul je připravený pro 2 pouzdra triaků a je možné osadit, BTA41-800B pro proud 40A nebo BTA100-800B až do 100A. Pro klasický MOT však stačí verze s menším triakem. Pro napájení modulu je nutné použít transformátor 9-12 V (AC!).

Pomocí této bodovačky jsem již vyrobil aku-pack (52x 18650) pro konstrukci elektrokoloběžky a nespočet menších packů pro jiné konstrukce. Jedná se o nesmírného pomocníka, který by neměl chybět v dílně každého, kdo často pracuje s lithiovými články.

Pro tuto konstrukci nabízíme zmíněný řídící modul NY-D01 za cenu 469 Kč, ostatní části bodové svářečky je možné vyrobit po dohodě.

2 komentáře

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*